Recenzí dronu DJI Mavic 2 Pro najdete na internetu desítky, není smyslem tohoto textu porovnávat technická data, seznamovat s vybavením dronu a už vůbec ne s návodem. Spíše pocity, ovladatelnost, pro a proti, možnosti vylepšení, to je to, co bych rád shrnul. A to vše hlavně z pohledu fotografa.

Mavic 2 Pro s palcovým čipem je v současnosti nejlepší z dronů co do porovnání výkonu a ceny. Typy s menším čipem jsou sice docela dobré na video, chcete-li ale třeba s Mavic Air pořídit fotku, která snese tisk na větší formát, většinou dost vyhoříte, a to hovořím o formátu RAW (DNG), protože formát JPG je z Mavic Air pro vážnější práci nepoužitelný. Proto, když se na trhu před rokem objevil Mavic 2 Pro s větším čipem, tak fotografové poměrně zajásali.


Hrad Valdštejn v Českém ráji s hřebenem Krkonoš v pozadí


Trosky


Samozřejmě, ani palcový čip není z pohledu profesionální fotografie to úplně pravé a člověk pošilhává po Inspire 2, kde už můžete využít objektivy pro APS-C snímače, jako mají mé oblíbené bezzrcadlovky FUJI. Jenže to se už bavíme o nákladech hodně přes 200 tisíc. U Mavic 2 Pro jste i s několika bateriemi někde kolem 50-60 tisíci, což není málo, ale ještě v pohodě, i když si nebudete leteckými pracemi vydělávat. A má Mavic ještě jednu velkou výhodu na rozdíl od Inspire. Nenápadnost. Často potřebujete udělat jen jeden záběr, vyletět do výšky několika metrů, „cvaknout“, a zase jet dál. Kdo k letu někdy připravoval drony Inspire, tak ví své. Navíc jste s velkým dronem okamžitě středem pozornosti, což není vždy žádoucí. I proto se raději držme Mavic 2 Pro. Nalétal jsem s ním v uplynulém roce docela dost na to, abych si mohl dovolit malé shrnutí.

PLUSY:

– Palcový čip umožňuje konečně za rozumnou pořizovací cenu odevzdávat do tisku a na weby snímky, za které se nebudete stydět.
– Fotografování mám nastaveno na současné pořízení souborů RAW a JPG. Překvapí kvalita JPG, ta je kolikrát rovnou použitelná na webové stránky, kde většinou stačí menší rozlišení, a tam, kde jisté nedostatky zůstanou skryty.
– Formát RAW (DNG) používám všude tam, kde potřebuji co nejkvalitnější výstup.
– Co se týká videa, nechal jsem se poučit jedním z renomovaných zahraničních dronařských webů, kde jako vítěz laboratorního měření na co nejkvalitnější výstup videa z tohoto dronu byl brán formát 2K/25 sn. Ze své praxe mohu konstatovat, že sice mohu – a kapacita mého počítače mně umožňuje – zpracovávat 4K video, ale velké množství dat a požadavky naprosté většiny klientů, kteří mají často problémy s přehrávání takto datově objemného videa, mě vedly k rozhodnutí natáčet ve formátu 2K a ten poté po zpracování „překlopit“ do Full HD. Kvalita Full HD z původního 2K je vyšší než kdybyste natáčeli přímo ve Full HD. (Odbočka: Tady třeba vítám, že v rámci aktualizace Osmo Pocket bylo přidáno video 2K, protože při některých zakázkách s drony využívám na interiéry nebo obrázky ze země právě Osmo Pocket pro jeho vynikající stabilizaci.)
– Skladnost a nenápadnost. Do poměrně malého kufříku o velikosti 25 x 30 cm se mně vejde stroj, ovladač, tři náhradní baterie, filtry a monitor DJI CrystalSky 5,5 (jestliže chcete opravdu dobře vidět, co fotíte a natáčíte, je tento monitor nevyhnutelností) + mapy, doklady k létání a kabely.
– Spolehlivost. Za rok provozu – a doufám, že nic nezakřiknu – jsem neměl jediný problém. Připomínám, že létám dle pravidel, hustá městská zástavba, nepřehledný terén, to není nic pro mě. Vždy se snažím dron vidět, přiznám, že ho někdy i na chvilku ztratím, ale to se bavíme o vteřinách. Občas, když je vhodná lokalita, tak zkusím ztrátu spojení nasimulovat, resp. použít nouzové tlačítko pro návrat. Vše funguje, jak by mělo.
– Stabilita. Ideální je samozřejmě bezvětří, létal jsem ale mj. pro Klub českých turistů a dokumentoval horské chaty. I při rychlosti větru 6-7 m/s byly video i fotografie bezproblémů. Jinak se ale snažím létat maximálně do rychlosti větru 3-5 m/s.
– Pro foto i video mám nastavenou vždy nejnižší hodnotu ISO, tedy 100, objektiv dává nejlepší výsledky při zaclonění mezi 5,6 – 8.
– Ovládání dronu. Tím, že je stroj velmi stabilní, tak po nalétání několika desítek hodin už jste jako v autě, kde také nepřemýšlíte, jestli sešlápnout spojku a jakou rychlost zařadit, ale děláte vše intuitivně. Tak je to u mě, soustředím se jen na záběry a sleduji okolí, abych byl připraven na možná nebezpečí, ovládání dronu už mám v hlavě a je víceméně automatické.
– Za rok provozu jsem měl jen několik problémů – po setkání s poštolkou, která v poslední chvíli dala přednost těsnému průletu namísto napadení, si velmi hlídám v polích a nad lesními pozemky zejména dravce a jiné opeřence, když vidím ve výšce kroužit káně, prostě neletím! Sledovat počasí je samozřejmostí, jen mě jednou v údolí za silnějšího větru překvapily nízké mraky, které se objevily ze zad. Spojení jsem ztratil pouze jednou, kdy jsem kvůli lepšímu záběru přeletěl v menší výšce dráty elektrického napětí, stačilo ale pouze změnit pozici a spojení se opět navázalo…
– Výdrž na baterii. Není výjimkou půlhodina, se čtyřmi bateriemi a nabíječkou v autě jsem neměl problém ani při celodenním fotografování. V průběhu letu, zejména v zimě a v horkém létě, kontroluji stav zahřátí baterie, když vidím problém, přistávám…
– Zásadní vychytávka: Snažím se eliminovat zejména prašnost, která dronům i jiné sofistikované elektronice příliš nesvědčí. Startuji vždy z pevné podložky, resp. startovacího terče a přistávám do ruky.


Chata na Dobrošově u Náchoda


Kostelík Na Poušti v Železném Brodě


MÍNUSY:

– Autofokus. Občas se, a to především při prvním snímku nového letu, stane, že výsledný záběr není ostrý, i když se autofokus snažím ručně zaměřit na dostatečně kontrastní motiv. Předcházím tomu pořízením více záběrů najednou z různých míst a poté jejich porovnáním na monitoru neostré smažu. Při videu se mně ještě nestalo, aby bylo neostré, je to ale jedna z věcí, kterou nejvíc kontroluji.
– Vyšší hodnota ISO. Inu, palcový čip. Jeho nedostatky se projevují právě při vyšších hodnotách ISO. Při hodnotě 400 ISO jsou již fotografie pro větší zvětšování na hranici použitelnosti. A vyšší hodnoty jsem ani nezkoušel.
– Ostrost. Ve středu snímku je ostrost až vynikající. Vynikne to, když třeba vrcholovou část rozhledny umístíte doprostřed snímku, ostrost je výtečná a nevadí, že pozadí a hlavně rohy jsou tak neostré. Vždy se proto snažím snímek komponovat tak, abych mohl alespoň část oříznout, nejvíc se to projeví při pohledech do dálky bez nějakého zásadního objektu v popředí, tomu se, když to jde, vyhýbám.


Nový vodojem v Ohrazenicích u Turnova (fotografováno za bezvětří, 400 ISO, 1/40s, F 3,2)


PŘÁNÍ:

– Vylepšit ostrost objektivu i v rozích, které i při zaclonění zůstávají často měkké a neostré.
– Vylepšení autofokusu.
– Výměnné objektivy? To bych nechal na Inspire (možná na nějaký Phantom), u tohoto modelu bych se soustředil opravdu jen na vylepšení ostrosti a autofokusu, neřešil bych ani vyšší hodnoty ISO, protože i při silnějším větru jsem fotografoval na 100 ISO hodnotami 1/125 a cloně 4 – výsledek byl uspokojivý, tříosá stabilizace je výtečná.
– Je toho opravdu za mě poměrně málo, co bych rád viděl u Mavic 3 Pro, nepředpokládám, že sem přijde větší čip, i když to by bylo úžasné, ale i současný palcový čip a objektiv mají ještě rezervy…

Kaplička na Zebíně


Závěrem snad, že létání s Mavic 2 Pro je pro mě velká radost. Splněný sen. Český ráj mám nadohled, dokonce jsem si sehnal povolení k létání od CHKO i Lesů ČR, takže při vhodném počasí vyrážím docela často. Kufřík je nenápadný, dron je rozložen a připraven k letu za pár desítek vteřin, když jeho další verze bude ještě o něco méně hlučná, tak budu rád, nemám ale pocit, že bych lidem v Českém ráji a volně žijícím zvířatům s Mavicem nějak moc vadil… (A ještě jedno díky. Létání a hlavně fotografování z výšky několika desítek metrů je pro mě opravdu splněným snem, proto nepřestávám děkovat lidem z pražského Telinku, kteří mě se splněním snu hodně pomohli a stále pomáhají!)

Pavel Charousek

Dronyvakci.cz
https://www.turnovskovakci.cz/
https://www.dronyvakci.cz/blog/rok-s-mavicem-2-pro/#prettyPhoto


Jičín, Valdštejnská lodžie