Velký TEST systému přenosu digitálního obrazu OCCUSYNC AIR UNIT - Část 3. Vzhůru do oblak

První část zde

Druhá část zde

DJI Ocusync Air Unit, novinka na trhu, která nemůže žádného nadšence pro FPV létání nechat chladným. Společnost DJI nám slibuje stejné zážitky, jako mají k dispozici majitelé Maviců a Phantomů a další fotografické a filmařské havěti, která nám adrenalinovým pilotům sportovních dronů vůbec nic neříká. Protože FPV pilot se nechce z výšky „kochat“ krajinkou nebo trápit svoji rodinu dlouhými večery prohlížením leteckých fotek z poslední dovolené. FPV pilot se chce řítit krajinou mezi stromy
a brankami nejrychleji co to jen jde a v případě, že ho nějaký ten strom nebo brána zastaví, rychle vyměnit vrtule a pokračovat dále.

Třetí část testu bude subjektivní. Jak jinak, každý máme od svého koníčku jiná očekávání.  Záleží na čase, schopnostech a v první řadě i na finančníchprostředcích, které chceme do našeho krásného koníčku investovat.

Někdo che být nejrychlejší na závodní dráze, někdo preferuje tzv. freestyle létání, někdo si chce jen tak zalétat a užít si pohledu na svět z ptačí perspektivy při vyšších rychlostech a obratnosti fpv stroje než nabízejí ostatní „filmařské“ drony. Nová kategorie, která se díky miniaturizaci a neustálého zvyšovaní kvality outdoorových kamer začíná v poslední době objevovat je profesionální natáčení leteckých záběrů z FPV koptér. Byla to jen otázka času. Žádný filmařský dron není dnes schopen letu v přízemní výšce rychlostmi, které přináší kategorie FPV koptér a ne vždycky je nestabilizovaný záběr na závadu.

Jak vypadá tato poslední kategorie v podání nejlepších světových pilotů, nejlépe zhodnotíte na videích, které jsem pro vás vybral.

https://www.youtube.com/watch?v=Jo5rqzWujpw&t=2s

https://www.youtube.com/watch?v=3SXgdswLyjY

https://www.youtube.com/watch?v=nQDcDZ6rmGE&t=148s

https://www.youtube.com/watch?v=dvO2ddylttA

Pro koho je systém Ocusync určen a je latence problém?

Těžká otázka. Rozhodně Ocusync není pro každého i vzhledem k dnešní dostupné digitální technologii.  Pokaždé když to u mě nějaký kolega vidí, skončíme u latence. Latence je heslo dneška. Každý chce co nejnižší latenci, protože s velkou latencí se přeci nedá létat. Každý přece chceme rychleji, níže, přesněji. Latence je kapitola sama pro sebe a co FPV pilot to stejný názor, latence je problém. Další kapitola, která s tématem latence souvisí je vlastní zobrazovač, který každý FPV pilot potřebuje, aby viděl, kam letí. U filmařů je to většinou tablet nebo speciální monitor, u FPV pilotů jsou to brýle. Nekonečné diskuze o tom, jestli je „krabice“ (monitor v kombinaci s Fresnelovou čočkou) lepší než „klasické brýle“ (dva zobrazovače, pro každé oko zvlášť). Malý obraz, velký obraz. Co pilot to názor.

Z mého pohledu jsou tyto diskuze naprosto zbytečné, je to jako s čímkoliv jiným. Jak pravý staré české přísloví. „Někdo rád holky, někdo zase vdolky“.

Každý jsme jiný a každému vyhovuje něco jiného, snad jen na té latenci se všichni shodneme.

Zpět k mojí původní otázce. Kdo využije Ocusync? Každý pilot, který je tak trochu kombinací všech výše zmíněných kategorií.

Zaveďme novou kategorii. Zážitkový FPV pilot. Do této kategorie se jako první zařadím já.

Já preferuji zážitek. Dron nebo koptéra je pro mě prostředek jak toho dosáhnout. Chci co nejlepší dostupný obraz na „poli“, ne až doma u televize. Jsem realista. Přál bych si létat jako Mr. Steele (jeden z mediálně nejznámějších a nejlepších pilotů FPV dronů. pozn. autora), ale vím, že kombinace mého věku a mých schopností mě odsuzuje na tento typ létání zapomenout a jen koukat na Youtube.

Jsem hračička. Nové technologie mě baví a jsou nedílnou součástí mého koníčku, a proto jim jsem schopen odpustit dětské nemoci nebo nedokonalosti, které každá nová technologie přináší. Samozřejmě chci mít pořád ten malý, lehký freestyle drone, konec konců to je zásadní věc aby byl zážitek z FPV létání kompletní.

Jsem schopen si postavit vlastní dron, vyřešit i složitější technický problém související s jeho provozem, prostě, jsem schopen ho udržet v letuschopném stavu nebo znám někoho kdo je.

FPV létání je jen část koníčku. Nezanedbatelnou součástí je i natáčení letecký záběrů a letecká fotografie a proto má DJI Mavic a tudíž využiji část systému (brýle Goggles RE).

Pokud si myslíte, že to máte stejné a že to finančně zvládnete, pak jste právě vy adeptem na pořízení DJI OCUSYNC.

Rozhodně si ho nepořizujte, pokud máte jenom závodní ambice. Důvodem je latence a způsob zpracování digitálního videa. Analogový systém Vám rozhodně zprostředkuje dostatek vizuálních informací s velice nízkou latencí pro to, abyste se na dráze mezi brankami a praporky neztratili.

Já na to mám svůj subjektivní názor, se kterým většina z vás nebude souhlasit, a pro objektivitu tohoto testu se s Vámi o něj podělím. Digitální systém tak jak ho dnes jste schopni pořídit v podobě Ocusyncu má bez debat latenci vyšší než analogový systém s jedním ale. Musíte do řídícího řetězce zařadit všechny komponenty, tzn. od kamery, která na začátku řídícího řetězce obraz zaznamená, všechny použité přenosové články včetně brýlí, které Vám obraz zprostředkují a na základě kterých vy jako pilot zasáhnete do řízení.

Tady jsem odkázán na veřejně dostupné informace, protože si nejsem schopen tyto parametry změřit.

Pro srovnání budeme předpokládat, že se řítíte rychlosti 100 km/h resp. 27 m/s.

Reakce (latence) průměrného člověka je 190 ms resp. 300 ms.  Za tu dobu uletíte 5 resp. 8 m. Průměrná latence FPV CMOS kamery, kterou požíváme v analogových systémech je 45 ms. Za tu dobu uletíte vzdálenost 1,25 m. Více tabulka, ale berte mě s rezervou, jako já beru s rezervou zdroje, které jsem využil, ale myslím, že pro základní srovnání to stačí.

Průměrná latence analogového řídícího řetězce je tedy 7 m při 100 km/h.

Průměrná latence digitálního systému Ocusync (řízení FRSKY) je 7,5 m při 100 km/h.

Průměrná latence digitálního systému Ocusync (řízení Ocusync) je 8,1 m při 100 km/h.

Zpoždění oproti analogovému systému je tedy menší než 0,5 m pokud pro řízení nepoužijete OCUSYNC.

Už vás nebudu trápit čísly, stejně se mnou většina nebudete souhlasit J.

Můj závěr je, že v ideálních podmínkách latence digitálního systému Ocusync je pro rekreační létání zanedbatelná. Konec konců na příbuzné technologii se konají evropské závody dronů. Teď, ale namítnete, že to přece nefungovalo a že se další ročník nejspíše vrátí zpět k analogovému videu.

Ten důvod „proč to nefungovalo“ je podle mě mnohem závažnější než neustále diskutovaná latence a souvisí se způsobem zpracování digitálního obrazu. Nelétáme v ideálních podmínkách. Do přenosu vstupuje, ještě jedna zásadní věc a to je rušení přenosové trasy. U analogu i hodně velké rušení způsobuje ztrátu kvality obrazu, ale obraz se pořád hýbe, takže pokud zrovna neřešíte nějakou situaci typu „vejít se mezi dvě větve“, v rámci analogového systému máte až do úplné ztráty obrazu pořád pohybující se obraz, který vám pořád dává nějakou perspektivu a umožňuje orientaci, kam letíte.

U digitálního přenosu když nejsou data, není obraz. Různé systémy to řeší různým způsobem, ale se stejným výsledkem. Buď koukáte na statický obrázek (poslední zaznamenaná data – Ocusync) nebo na černou obrazovku (Connex Prosight). Obnovení obrazu trvá fatálně dlouho.

Další významným parametrem je varovací doba. Analogovému přenosu byť i na vysoké frekvenci 5.8 GHz trvá poměrně dlouho, než ztratíte obraz a tím máte více času na to se takové situaci vyhnout. U digitálu nikoliv. Jedna výjimka tady je a tou je právě testovaný Ocusync. Pokud jste si přečetli první část testu, víte, že Ocusync používá pro přenos obrazu frekvenci 2.4 GHz a frekvenci 5.8 GHz a to buď v kombinaci, nebo samostatně. Volba je na Vás. Čím nižší frekvence, tím lepší prostupnost terénem při stejném výkonu. Ocusync také v OSD zobrazuje kvalitu signálu což je vlastně obdoba RSSI parametru, kterou známe například z TARANISU. Ukazatel je natolik citlivý, že byste se nikdy neměli dostat do stavu úplné ztráty signálu, samozřejmě pokud neselže samotná technologie. Kvalita signálu Vám samozřejmě nezaručí, kvalitu obrazu. Ocusync to řeší tak, že pokud je výpadek krátkodobý, projeví se to zadrhnutím obrazu, což je nepříjemné, ale dá se na to zvyknout, dokonce se to dá i při určitých letových manévrech predikovat (letím z volného pole za strom a zpět do volného pole). V případě, že Ocusync ztrácí data v důsledku delšího rušení, dojde ke snížení datového toku což má za následek „rozmazání obrazu“. Když se podíváte na videa, která jsem v průběhu testování natočil je to na nich patrné.

Takže jaký je praktický výsledek testovacích letů? Subjektivně je pro mě Ocusync lepší a za předpokladu, že se budeme pohybovat v mezích zákona, který u analogového systému umožňuje vysílací výkon 25 mW, vyhrává u mě Ocusync ve všech parametrech kromě latence, kterou pro styl mého létání v tomto případě a velikosti absolutně neřeším. Myslím si, že to nebudou řešit ani závodní piloti o čem se Vás pokusím přesvědčit v létě, kdy Ocusync půjde do ostrého souboje na závodní trati v rukou profesionálního pilota.

Závěr

Více asi nemá smysl psát. Je to hlavně o pocitech, a jestli je ten pocit špatný nebo dobrý nezjistíte bez toho, abyste si prožili osobní zkušenost. Takže koho to zajímá, může si systém vyzkoušet, stačí se o tuto možnost přihlásit prostřednictvím komentářů pod článkem nebo přímo na prodejně DJI Store Prague.

Takže si dovolím jen krátké shrnutí a doporučím vám podívat se na videa, která jsou k dispozici na tomto odkazu.

https://www.youtube.com/watch?v=e6xrZb0WcYs&list=PLB4KrlfDcgntOFtVClh6IhTxkqDDGk4TC

Ergonomie Goggles RE je skvělá. Brýle jsou poměrně těžké, ale způsobem jak „sedí“ na hlavě to částečně jejich váhu pocitově kompenzuje. Vzhledem k tomu, že jdou odklopit směrem nahoru, nemusíte je při výměně baterií vůbec sundávat a nijak vás neomezují v pohybu. Vzhledem k tomu, že testy probíhají v zimě, brýle mají ještě jeden bonus. Část, která vám drží brýle na hlavě je z pravé kůže oproti první verzi DJI Goggles. V zimě kůže příjemně hřeje a v kombinaci s kapucí je teplotní komfort dokonalý. Obraz je úžasný. Nenechte se mýlit vzhledem, nejsou to klasické krabice s jedním displejem. V brýlích je pro každé oko vlastní zobrazovač. Brýle mají i analogový přijímač s automatickým laděním, takže si můžete zalétat i s analogovým strojem s nadprůměrnou kvalitou obrazu. Obraz je obrovský a čistý, ale pokud preferujete „sedět v kině dále od plátna“ není problém obraz jak pro analogový tak pro digitální provoz zmenšit dle vaší preference. Samozřejmostí je HDMI vstup a brýle zvládnout přehrát video v běžných kontejnerech AVI, MKV a MOV. Pro mě je to bonus navíc. Pokus chcete mít s filmu zážitek blížící se kinu, není lepší volba. O počítačových hrách už ani nemluvím.

Co se týká údržby brýlí, očnice se dají bez problémů sundat a vzhledem k tomu, že jsou z jemné gumy, dají se bez problémů opláchnout po tekoucí vodou.

Mlžení brýlí jsem nezaznamenal vůbec. Samozřejmě je musíte nechat vytemperovat, když jdete ze zimy do tepla. Uvidíme v létě, brýle jsou černé což je u DJI příjemná změna, ale sluníčko a černá barva je prevít.

Jednu věc ale musím DJI Goggles RE vytknout. Kolem gumových očnic do nich proniká trochu okolního světla. Nic strašného a v momentě kdy odstartujete a začnete se soustředit na obraz, vás to nebude nijak rušit, ale je to otravné. Samozřejmě každý máme hlavu jinou a najdou se piloti, kterým brýle budou sedět podstatně hůře ale i lépe. Tady platí jediné doporučení. Před nákupem si je vyzkoušejte!

Ocusync Air Unit letová jednotka není malá, ale dá se s tím žít. Nárůst váhy proti analogovému přenosu není nijak tragický, a pokud nevyžadujete HD záznam s akční kamery, váhu i ušetříte díky schopnosti záznamu HD videa z kamery přímo na stroji.

Dosah systému a penetrace překážek v kombinaci s vysílacím výkonem Vám umožní si zalétat bez výpadku signálu a s minimem „lagů“ obrazu ve stejné letové obálce v jaké budete v případě analogového přenosu potřebovat vysílací výkon 600 – 800 mW. Pokud si dobře zvolíte místo startu a budete u létání přemýšlet, respektovat základy fyziky a samozřejmě Vám do letu nezasáhne nějaké to rušení v podobě WIFI pojítka apod. není problém se s Ocusyncem bez větších problémů dostat až na hranici papírového dosahu.

Zalétáte si i tam, kde má analog smůlu. Mám oblíbené testovací místo a tím je parkoviště u Amazonu. Na analogu buď nevidím nic, nebo koukám na obrázky skladovacích prostor. Najít volný kanál, který by byl bez rušení, je prakticky nemožné. Ocusync s tím neměl problém. Při provozu 2.4 +5.8 GHz jsem zaznamenával trochu více lagování obrazu, ale nic co by mi zážitek z letu kazilo.

DJI Flymore BackPack (https://store.dji.com/product/dji-goggles-carry-more-backpack ). Poslední argumentem proti bývá většinou rozměr brýlí a jejich přeprava. K Ocusyncu dostanete luxusní batoh, do kterého bez problému dáte veškeré potřebné vybavení včetně Mavica. Na Batoh se v pohodě vejdou dva vrtulemi osazené drony. Když nasadíte na batoh pláštěnku ani nebudete budit pohoršení, protože pláštěnka vše v pohodě zakryje a ochrání před nevlídným počasím.

Co řící více?

Jen, že až se počasí umoudří, můžete se těšit na další testy. Ocusync si zaslouží vzít na závodní dráhu a rozhodně si zaslouží instalaci do nějakého toho samo-křídla nebo letadla.

Takže vážení příznivci DJI technologií a FPV létání,

„STAY TUNED“