Otestovali jsme nový Mavic Air 2 od podvozku až po vrtule. Vítejte u nejkomplexnějšího  testu tohoto nového dronu v ČR.

V prvním díle jsme se věnovali těmto tématům: Obsah balení, Konstrukce, Akumulátory a nabíjení, Dálkový ovladač, Senzory a úložiště, Aplikace DJI FLY, Předletová příprava, První start, Shrnutí

V druhé části přišel čas na letový test, tedy:

• Antikolizní čidla

• Nastavení kamery

• Fotografie

• Video

• Sledování objektů

• Quickshots

• Závěr

Antikolizní čidla

Mavic Air 2 disponuje čidly překážek dopředu, dozadu a dolů. Postranní čidla zde chybí. Ty najdete u vyšších modelů Mavic 2 Pro a Mavic 2 Zoom. Nutno podotknout, že přítomnost antikolizních čidel nezbavuje pilota odpovědnosti za bezpečné provedení letu. Jejich funkce je informativní a srovnatelá například s parkovacími senzory nebo detekcí chodců v osobních autech. Přední a zadní čidla jsou stereoskopické kamery, jsou tedy limitovány stejnými faktory jako běžná kamera. Nepomůžou Vám v noci, v mlze, nebo pokud budou kamery znečištěné. Falešná detekce překážek probíhá i ráno a večer při letu přímo proti slunci.

Čidla jsou aktivní v letových režimech TRIPOD a NORMAL (více o letových režimech zde). V módu SPORT jsou zcela vypnutá. Za běžných situací při letu v normálním režimu, jsou čidla bezpochyby přínosem. Typické překážky jako stromy, sloupy, osoby a budovy bez problémů detekují a letadlo při povelu letu směrem k překážce váš povel postupně vyruší a letadlo se zastaví. Buďte opatrní v případě malých objektů jako holé větvičky stromů, nebo dráty. V pomalé rychlosti není pro Mavic Air 2 problém dráty a struny vidět, ovšem pokud to pořádně rozpálíte (maximální rychlost s čidly je 10 m/s, s detekcí drátů nepočítejte. Kamery je pravděpodobně nestihnou vyhodnotit včas.  

Pilot v aplikaci FLY dostává akustické i obrazové upozornění v horní nebo spodní liště o blížící se překážce. V následujícím testu jsme letěli přímo na překážku. Letadlo při povelu vpřed úspěšně zastavilo, zobrazilo překážku nahoře červenými proužky a signalizovalo mi pípáním stejně jako parkovací senzory v autě. Jelikož jsem během nahrávání měl nasazené hands-free sluchátko pro komunikaci s řidičem, tak v záznamu obrazu pípání slyšet není. Do sluchátka mi ovšem varování pípalo, stejně jako další systémové zvuky (spoušť fotoaparátu,oznámení limitu dosažení max. výšky, atd.).

NASTAVENÍ KAMERY

Nastavení kamery je nejlepší rozdělit do 2 kategorií:

1. Nastavení na domovské obrazovce

2. Nastavení pokročilých funkcí v nastavení aplikace FLY

Nastavení na domovské obrazovce

Na hlavní obrazovce vpravo dole nastavujete expozici. Pro běžného uživatele doporučuji ponechat nastavení AUTO, které také nejčastěji používám. Poté si navolíte, jak má dron obraz přeexponovat/podexponovat hodnotou EV. Když necháte EV 0, pak je to plný automat. Při přebytku světla je vhodné tuto hodnotu o několik kroků snížit, nebo použít ND filtr. Ve verzi Fly More Combo je v balení sada tří ND filtrů.

V režimu AUTO (AE) za vás Mavic Air 2 automaticky nastaví ISO a rychlost závěrky.

Kameru lze samozřejmě přepnout i do režimu MANUAL, kdy si ISO a závěrku nastavujete sami. Pro běžné uživatele k tomu podle mě není důvod, automat je z  hlediska expozice odladěný výborně a v případě změny světelných podmínek dokáže hodnoty ISO a shutter regulovat plynuleji a po menších krocích, než to lze v režimu MANUAL.

V pravé části obrazovky volíte formát, do kterého chcete foti nebo natáčet. Zejména u fotografií si hračičkové přijdou na své a budou donekonečna zkoušet a porovnávat různé režimy.

Nastavení pokročilých funkcí kamery

Pokročilejší nastavení kamery jsou skryta v globálním nastavení pod ikonou vpravo nahoře.

Pokud bude Mavic Air 2 vaše první letadlo, pak oceníte zejména jednoduchost aplikace FLY a to, že vám tato pokročilá nastavení dron nevnucuje a bez problémů se lze bez nich obejít. Zkušenější uživatelé pak zde najdou vše, na co byli zvyklí ze starší aplikace DJI GO 4. Můžete aktivovat pomocnou mřížku 3x3, diagonály, histogram, středový bod s možností změny barvy, indikaci přepalů (Overexposure warning), k videu lze zapnout ukládání titulků s aktuální GPS pozicí, výškou a nastavením kamery. Z Mavic Air 2 tak zle vytvořit poměrně kvalitní nástroj nejen pro amatérskou tvorbu.

FOTOGRAFIE

Mavic Air 2 fotí do formátů JPG, DNG (RAW), nebo obojí. Je vybaven kamerou s pevným ohniskem s čipem o velikosti 0,5 palce, což je rozměr čipu, který zatím na letadle DJI nebyl použit. Jedná se tedy o zcela novou kameru. DJI drony (mimo Enterprise) doteď používaly čipy o velikosti 1/2,3” (Phantom 4, Mavic Air, Mavic Pro a Mavic 2 Zoom) a 1” (Mavic 2 Pro, Phantom 4 PRO). Od této nové kamery jsem tedy hodně očekával. 

Možnosti typu fotografie jsou velmi široké: 

• 1 snímek (12 Mpx)

• 1 snímek (48 Mpx)

• Sériové snímání 3/5/7 fotografií (12 Mpx)

• časosběr každých 2/3/5/7/10/15/20/30/60 sekund

• SmartPhoto (automatické rozpoznání scény, Hyperlight pro noční snímky, skládané HDR, HDR panorama)

• Vertikální foto 3x1 (3328 x 8000 px)

• široká fotografie 3x3 (8000x6144 px)

• 180° panorama 3x7 (8192x3500 px)

• Sférická fotografie (8192x4096 px)

Udávané rozlišení čipu 12/48 Mpx může být matoucí. Mavic Air 2 skutečně pořídí fotografii v rozlišení 48 Megapixelů a při přiblížení je vyšší rozlišení znát, ovšem na 48 Mpx fotografii je více šumu. To napovídá tomu, že čip skutečně 48 Megapixely disponuje, avšak v poměru k velikosti čipu se ne vždy na něj dostane v tomto rozlišení dostatek světla. Níže jsou dvě fotografie pořízené ze stejného místa ve 12 a 48 Mpx. Podívejte se, jak vypadá při extrémním přiblížení. Podotýkám, že Mavic Air 2 má první verzi softwaru a nepochybně se dočkáme aktualizací. 

Uvidíme, jestli si DJI nevzalo do úst příliš velké sousto a jak se se 48 Mpx snímky na takto malém čipu softwarově ještě vypořádá. Já osobně budu fotit převážně ve 12 Mpx. Snímek vypadá výborně a navíc je zde značná úspora úložiště - 6 MB oproti 20 MB ve formátu JPEG. Ve formátu RAW DNG je to pak 24 MB versus 94 MB místa na jeden snímek. 

12-ti megapixelové snímky jsou na první pohled perfektní. Jsou lepší, méně softwarově “zaoblené” než u předchozí verze Mavic Air. Jsou na podobné úrovní jako fotografie z Mavic 2 Zoom.  Mavicu 2 Pro vybaveným Hasselblad kamerou nemůže samozřejmě Mavic Air 2 konkurovat. I tak se ale jedná o velmi dobrý nadprůměr a pro rekreační použití a prohlížení na 4k televizi více než dostačují. Profesionální fotografy to bude táhnout spíše k vyšší verzi Mavic 2 Pro.

SmartPhoto režim jistě potěší všechny, kteří chtějí s fotografováním strávit co nejméně času. Na sociální sítě máte ihned připravenou obarvenou fotografii složenou automaticky z více snímků s velkým dynamickým rozsahem. Zde je ukázka standardní a Smart fotografie bez jakýchkoliv dodatečných úprav:

Originální fotografie a videa v plné kvalitě si můžete stáhnout zde.

VIDEO

Další prvenství má nový Mavic Air 2 ve videu. Poprvé je použit datový tok až 120 Mbps a poprvé v řadě Mavic je možné nahrávat ve 4k o snímkové frekvenci 60 fps. Video je bez vad a opět je nadprůměrné. Posuďte sami, zde jsou k dispozici videa v různých formátech a s různými snímky za sekundu.

Pokud zvažujete pořízení Mavic Air 2 primárně pro video, pak se nemáte čeho bát. Jediná vaše starost bude kam s ním. Minuta záznamu ve 4k při 60 fps vám z úložiště vezme přibližně 900 MB.

Formáty videa: 

• 4K Ultra HD: 3840×2160 24/25/30/48/50/60 fps

• 2.7K: 2688×1512 24/25/30/48/50/60 fps

• FHD: 1920×1080 24/25/30/48/50/60/120/240 fps

• 4K Ultra HD HDR: 3840×2160 24/25/30 fps

• 2.7K HDR: 2688×1512 24/25/30 fps

• FHD HDR: 1920×1080 24/25/30 fps

SLEDOVÁNÍ OBJEKTŮ

Velikým lákadlem na dronech DJI je možnost sledování objektů a Mavic Air 2 je opět o kus dál. Dokáže výborně předvídat dráhu objektu i bez přímé viditelnosti. Objekt jednoduše označíte na obrazovce a poté si vyberete jeden ze tří režimů: 

• Activetrack

• Spotlight

• Point of interest.

ActiveTrack 3.0

V režimu Activetrack letadlo letí za objektem, přičemž pilot může libovolně letadlo směrovat, stoupat nebo klesat, měnit vzdálenost, přičemž sledovaný objekt zůstává ve středu záběru.

V našem testu jsme museli vynaložit opravdu veliké úsilí, než Mavic Air 2 sledovaný objekt ztratil. 

Spotlight 2.0, Point of interest 3.0

V dalším videu jsme označili vůz v režimu Spotlight. To znamená, že se dron nehne z místa, pouze se za objektem otáčí. Následně jsme plynule přešli na Poinf of Interest (bod zájmu) a nechali Mavic Air 2 kolem auta kroužit. Opět nám dalo velkou práci dostat letadlo do pozice, aby sledovaný objekt ztratilo.

QUICKSHOTS

Quickshots je sada nástrojů pro rychlou tvorbu vždy stejného videa podle přednastavené šablony. Vždy začínáte tím, že dron připravíte do startovní pozice, označíte objekt a vyberete šablonu. Následuje odpočet 3-2-1 a dron sám zapne video, vykoná úlohu a vrátí se zpět. Přednastavené šablony pro Quickshoty jsou: 

• Rocket (Dron startuje jako raketa kolmo vzhůru)

• Dronie (Dron se vzdaluje a stoupá)

• Circle (kružnice kolem objektu)

• Boomerang (obkroužení v elipse)

• Helix (Kroužení ve zvětšující se spirále)

Zde si můžete prohlédnout ukázku Asteroid

Zde si můžete prohlédnout ukázku Helix

ZÁVĚR

Mavic Air 2 je více než důstojný nástupce první generace. Největší a nejpřínosnější změnou je videopřenos Ocusync 2.0. Tím je zajištěno, že budete mít vždy stabilní spojení a dlouhý dosah. Novinka přináší i novou obslužnou aplikace DJI FLY, která vyniká svou jednoduchostí a přitom nabízí všechny potřebné funkce. Pokud zvažujete koupi dronu pro osobní použití, není nad čem přemýšlet. Mavic Air 2 je s přijatelnou cenovkou, kvalitní kamerou a dlouhou letovou dobou to pravé.

Pokud jste spíš technický nadšenec nebo profesionální fotograf, zvažte vyšší model Mavic 2 s ovládacím softwarem DJI GO 4, který vám všude nabídne víc knoflíků, možností a nastavení. Navíc má čidla ze všech stran a další inteligentní funkce jako třeba létání po naplánované trase a je vybaven špičkovou kameru Hasselblad, nebo kamerou s optickým zoomem.

Doufám, že některým z vás tento test pomohl s výběrem. Děkuji za přečtení a u příští MEGARECENZE na viděnou.